Koloidní kovy: Zajímavá fakta k tématu

Při elektrolýze vznikají iontové roztoky = nejmenší ionty rozpuštěné ve vodě, které jsou velmi reaktivní.

Vysokonapěťový plazmový proces vytváří skutečné koloidy = rozptýlené koloidní látky. Jedná se o nejmenší neutrální částice, které se vznášejí ve vodě a neusazují se.

Biologická dostupnost a účinnost v těle v zásadě závisí na způsobu výrobního procesu. Elektrolýza, je způsob vyroby, který se používá v domácím a poloprofesionálním sektoru. V sektoru profesionálním se používá vysokonapěťový plazmový proces, Skutečné koloidy lze čistě technicky vyrobit pouze pomocí vysokonapěťového plazmového procesu, dále chemickou výrobou nebo pomocí vysokoenergetických krátkých pulzních laserů.

Čím vyšší je počet ppm (koncentrace), tím nižší je účinek a biologické využití!

Koncentrace 5 ppm nebo 10 ppm jsou zcela dostačující pro optimální účinky v metabolismu. Jsou tak malé, že mohou pronikat i hematoencefalickou bariérou a tím významně intra- i extracelulárně ovlivňovat metabolismus.

Vysokoenergetické koloidy, které vznikají v procesu vysokonapěťového plazmatu, přispívají svoji reakční energií k podpoře metabolismu – viz náš článek o katalyticky vysoce aktivních kovech, jejich zařazení do křivky, kde je znázorněn poměr mezi katalitickou aktivitou a chemickou reakceshopností prvku. Důsledek: Metabolismus funguje úsporněji (dochází k nižšímu příjmu energie z organismu), však v případě potřeby může dojít i k jeho zrychlení.

 

Co znamená tvorba klastrů (seskupení koloidů) a jak k jejich vzniku dochází?
Čím déle výrobní proces probíhá, tím dochází k výraznějšímu zabarvení / zákalu koloidního roztoku. Při silnějším zabarvení, a tedy i koncentraci, se několik malých částic spojuje do větších částic = shluků. Klastry dosahují následně většich rozměrů (50 až 200 nm). K tomuto shlukování dochází během výroby důsledkem faktu, že do omezeného prostoru / nádoby se dostává stále více částic (koncentrace ppm).

Čím jsou částice/klastry větší, tím mají méně energie a tím menší je jejich účinek v těle a jejich biologická dostupnost. Z biologického hlediska nemá smysl užívat vyšší koncentrace, například 20 ppm, 50 ppm nebo 100 ppm.

Aktuální ceny kovů hrají v konečné ceně prodávaných výrobků spíše podružnou roli.

Elektrolýzu lze velmi snadno automatizovat, a proto je multiplikovatelná/škálovatelná, a tím i levnější.
To znamená, že se do vody vloží dvě kovové tyče, které se napájejí stejnosměrným proudem, a v závislosti na napětí, síle proudu a čase je po několika minutách až hodinách připraven iontový roztok. Tvrdší kovy nelze vyrábět pomocí nízkonapěťové elektrolýzy – alespoň ne za ekonomických podmínek. Například nízkonapěťová elektrolýza dokáže vyrobit pouze 1 ppm zlata za den (24 hodin). Pokud jsou pak nabízena řešení s 20, 50 nebo 100 ppm, lze snadno vypočítat, za jakých podmínek a při jakých časových výdajích je to reálné nebo možné.

Během výroby elektronika reguluje napětí, proud a čas v závislosti na kovu. Není nutno dávat pozor a být přitomen u výrobního procesu, protože se téměř nic nemůže pokazit.

Výrobní proces při použití vysokonapěťové plazmové metody nelze automatizovat.
Každá sekunda výrobního procesu musí být monitorována, protože 10 000 voltů a plazmový plamen způsobují vibrace kovových elektrod. Pokud je vzdálenost mezi oběma elektrodami příliš malá, dochází ke zkratu. Pokud je vzdálenost příliš velká, plazmový plamen zhasne a od té chvíle dochází k vysokonapěťové elektrolýze – což je nežádoucí! Nebezpečí práce s napětím 10 000 V a plazmovým plamenem o teplotě 3 000 až 4 000 stupňů Celsia zde raději nebudeme rozebírat.

Obvykle vyšší ceny koloidních kovů vyráběných vysokonapěťovým plazmovým procesem vycházejí především z pracovní doby na monitorování a úpravu výrobního procesu. Kvalita, biologická dostupnost a účinek jsou na zcela jiné úrovni než elektrolýza s iontovými roztoky.

Elektrolytická výroba = elektrolýzou vždy vznikají iontové roztoky.

V iontovém roztoku se ionty příslušných kovů spojují s vodou.Ionty jsou velmi reaktivní částice, které okamžitě chemicky reagují, ,jakmile s nimi přijdou do styku reakční partneři, jako je pokožka, sliny, sliznice, žaludeční kyselina atd. Je velmi nepravděpodobné, že by reaktivní ionty prošly ústy (ústní sliznice, sliny), jícnem (sliznice), žaludkem (žaludeční kyselina/kyselina chlorovodíková, sliznice), tenkým střevem (triliony mikroorganismů), krví (krevní buňky, krevní plazma) až k buňkám v těle, aniž by nejprve chemicky reagovaly!

Procesy elektrolýzy se rozlišují na:
a) nízkonapěťová elektrolýza 9 až 60 V („generátory stříbra“)
b) vysokonapěťové elektrolýzy až do 10 000 voltů.

Jistě, během výrobního procesu vznikne i několik skutečných koloidů, ale poměr mezi iontovým roztokem a skutečnými koloidy je spíše 90:10.

Iontové roztoky, jako je „stříbrná voda“ vyráběná elektrolýzou, mohou způsobit často zmiňovanou argyrii (modré zabarvení kůže), pokud se užívají v navýšeném množství a po delší dobu.

Vysokonapěťový plazmový proces: Tvorba pravých koloidů jako koloidní disperze

Při vysokonapěťovém plazmovém procesu se k vytvoření plazmového plamene o teplotě 3 000 až 4 000 °C používá napětí až 10 000 voltů.

Vysoké napětí a plazmový plamen rozpouští nejmenší částice (1-20 nm) z čistých kovů, přičemž tyto vysokoenergetické částice se ve vodě prudce ochladí/kondenzují. Vysoký energetický obsah částic/kolikvidů způsobuje odpudivé procesy a plovoucí stav, takže malé částice se po delší době usazují jako sediment. Obvykle se zde používají nejčistší kovy o čistotě 99,90 % až 99,99 %. Ne všechny kovy lze za ekonomických podmínek získat jako 99,99 %, například rhodium a iridium.

Složitější technologii s vysokonapěťovým plazmovým procesem a časově náročnou výrobu používají téměř pouze profesionální dodavatelé s vysoce kvalitní technologií a hlubšími znalostmi chemických, fyzikálních a fyziologických vztahů.

Závěr: Pokud chcete pro své zdraví používat koloidní kovy v té nejvyšší biologické dostupnosti a účinku, bez veškerého rizika a možných vedlejších účinků, tak se těžko vyhnete vysokonapěťovému plazmovému procesu.

U vysokonapěťového plazmového procesu je při správné výrobě dosaženo nejlepší možné kvality koloidů za ekonomických podmínek (nejmenší částice, nejvyšší nabití částic, dlouhá skladovatelnost, stav suspenze).

Čím intenzivnější je barva koloidních kovů, tím méně jsou biologicky dostupné a účinné!
Při výrobě nám jde o energeticky bohaté částice, optimální účinek, nejvyšší účinnost a nejlepší možnou biologickou dostupnost – ne o „nejkrásnější“ barvu!
Velmi krásně vypadá s některými koloidními kovy, s jejich sytě červeným nebo rubínově červeným zbarvením (pozor: často se zde používají barviva!). Jde nám však o účinnost, nejlepší možné účinky a biologickou dostupnost.

Koncentrace od 5 ppm do 10 ppm vytvářejí v závislosti na kovu čiré až světlé zabarvení. Koloidní disperze s vysokonapěťovou plazmou jsou vždy čiré! Čím vyšší je koncentrace kovů (20-100 ppm), tím intenzivnější je zabarvení, kapaliny jsou kalnější, a tudíž méně účinné!

Kovy v procesu vysokonapěťové plazmy mohou vykazovat následující mírné zabarvení:

• Zlatá: růžová / fialová / tmavě fialová
• Stříbrná: lehce nažloutlá
• Měď: nažloutlá/hnědá
• Chrom: nažloutlý
• Platina: světle šedá
• Iridium: stříbřitě kovové
• Rhodium: stříbrná metalíza
• Palladium: hnědé/žlutavé
• Železo: hnědé/žlutavé
• Vanad: mírně nažloutlý
• Zinek: stříbřitě kovový
• Tantal, kobalt, molybden, germanium a další kovy: většinou čiré

Při výrobě koloidního zlata vysokonapěťovým plazmovým procesem vznikají vždy mírné barevné odstíny, například světle růžová, fialová nebo fialová. Barva v každém případě závisí také na vnějších vlivech, jako je denní doba výroby, převládající oblasti vysokého nebo nízkého tlaku, elektromagnetické záření působící na danou lokalitu, energetická struktura vody atd.

Když výrobci inzerují stálou barvu, například rubínově červenou, a slibují pokaždé stejnou barvu/kvalitu, my v Trimedea předpokládáme, že se k zajištění stálé barvy používají barviva. Protože denně vyrábíme nespočet litrů, známe některé vlivy a zabarvení a také nemožnost dosáhnout vždy stejného zlatého zabarvení!

Zásadně filtrujeme vodyu reverzní osmózou.

• Následně dochází k dvojí destilaci
• 1. destilace vody
• 2. destilace vody v jiných destilačních jednotkách
• Aktivace vody pomocí UMH-Master
• Pro výrobu má voda vodivost <0,5 μs (mikrosiemens).

Následně probíhá výroba ve vysokonapěťovém plazmovém procesu s 10 000 voltovými transformátory.

Ne, pokud jsou vyrobeny profesionálně a používány podle doporučení, nebyly dosud hlášeny žádné vedlejší účinky při užívání koloidních kovů vyrobených procesem vysokonapěťové plazmy.U elektrolýzy/iontových sloučenin jsou možná rizika a nežádoucí účinky, protože reaktivní ionty jsou v přímém chemickém kontaktu s látkami nebo tkáněmi, jako je ústní sliznice, sliny nebo žaludeční kyselina.

Požití příoravků koloidních roztoků Trimedea

Zejména při nízkých koncentracích (5-10 ppm) a malé velikosti částic (< 20 nm) se koloidní disperze ukázaly jako velmi účinné, protože energetický obsah koloidů je nejvyšší, a proto vydrží nejdéle a může působit v metabolismu organismu.

Optimální je ponechat koloidní roztok v ústech po dobu 1-3 minut, aby částice mohly přes sliznici ústní dutiny migrovat přímo do krve. Kvůli elektrickému náboji by se k tomu měla používat plastová nebo dřevěná lžíce, nikoli kovová.
Velmi vhodná je také panáková sklenička. 1cl = 10ml, 3cl = 30ml atd.

Dospělí mohou užívat polévkovou lžíci (plastovou nebo dřevěnou lžičku!) cca 15-30 ml 2× denně, 1× ráno na lačno a 1× večer před večeří.

Děti mohou užívat jednu čajovou lžičku (plastovou lžičku!) o objemu cca 5-15 ml 2× denně, 1× ráno na lačno a 1× večer před večeří.

Kojenci mohou užívat půl čajové lžičky (plastová lžička!) s cca 3 – 10 ml 2 x denně, 1 x ráno na lačno a 1 x večer před večeří.

Vnější použití: Optimální je postříkat postižené místo rozprašovačem. Nabízíme lahvičky z fialového skla (100 ml) s následujícími kovy: Zlato, stříbro, měď, zinek a kobalt.