Srovnání výrobních procesů:
elektrolýza, protonová rezonance a vysokonapěťové plazma.

Koloidní kovy a iontové roztoky se vyrábějí různými výrobními postupy. Každá metoda má své specifické výhody a nevýhody, možnosti využití v zájmovém sektoru a potenciální rizika. Jeden zásadní rozdíl byl nyní nezávisle testován: Jak spolehlivá jsou tvrzení výrobců o ppm?

Vysvětlení výsledků: Pouze jeden proces splňuje to, co slibuje

Značné odchylky v uvedených ppm (parts per million) umožňují snadno rozpoznat, že elektrolýza ani záhadný proces protonové rezonance nejsou vhodné pro výrobu vysoce kvalitních koloidních roztoků. Množství v kapalinách se obvykle liší téměř o 100 % od inzerovaných hodnot – v těchto „koloidech“ je skutečně přítomna jen nepatrná část kovů.

Důvodem je, že elektrolýza by se ve skutečnosti neměla označovat jako koloidní kovy, jedná se pouze o iontové roztoky. Mezi iontovými roztoky kovů a koloidy je chemicko-fyzikální rozdíl, který ovlivňuje kvalitu, velikost částic, koncentraci, zbarvení a účinek v metabolismu.

• Elektrolýzou vznikají iontové roztoky (reaktivní), nikoli koloidní disperze. Přečtěte si více: Rozdíly mezi elektrolýzou a vysokonapěťovým plazmovým procesem
• O výrobním postupu metody protonové rezonance nejsou žádná prohlášení ; neexistuje žádná vědecky ověřitelná literatura. Přečtěte si více: Protonová rezonance – pochybný postup
• Vysokonapěťový plazmový proces vytváří koloidní disperze = skutečné koloidy. O tom existuje rozsáhlá vědecká literatura a různé studie. Přečtěte si více: Koloidní kovy v procesu vysokonapěťového plazmatu

Metoda analýzy ICP-MS (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem) je nejmodernější metodou pro stanovení koncentrace kovů v koloidních roztocích.

Studie byly provedeny Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Česká republika.
Partyzánské náměstí 2633/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava.